 |
Ze ždánické
kroniky

O založení
kostela

Pověst o hrobce
v kostele a
pokladu na
hřbitově

Pověst o
kutnohorských
havířích
Vyjadřování
zdejších lidí,
jak zaznamenal
kronikář v
kronice č.1
Chce-li někdo
vyhovět žádosti
nebo přání
jiného, svoluje
k tomu slovy:
„ale beze
všeho“.
Místo slova
legrace nebo
švanda, je
užíváno výrazu
„sranda“.
Neví-li si někdo
rady, použije
výraz, že je z
toho „magor“.
Velmi často se
užívá výraz „hergot“.
Chce-li někdo
překaziti jinému
jeho čin nebo
úmysl, říká
„že mu to
zatrhne“.
Kdo moc mluví a
nelze mu
důvěřovat, otom
se říká, že je
„huba“.
Kdo chce hodně
vydělati, ten je
„keťas“.
Zve-li někdo
jiného, aby
usedl, používá
„pojďte
posedět a
povědět o věci“.
Když chce
druhému něco
vytknout, říká
„že mu to
vytmaví“.
Zaříká-li se
někdo „ať
jsem
sakramentskej“.
Jde-li někdo na
dostaveníčko,jde
„na rande“.
Přijde-li
toužebně
očekávaný déšť,
říká se
„zaplať Pán Bůh“.
Při uvítání
vzácného hosta
,říkají „to
nám spadnou
kamna nebo to
nám pojde pes“.
Nedaří-li se
někomu něco,
říkávají „že to
má špatně u krku
nebo že si to
špatně
zaonačil“.
Nudí-li někoho
něco, říká
„že se
otravuje“.
Chlubí-li se
někdo nebo
přehání,
napomínají ho
„neblbni“.
Děvče, které se
dokáže
uplatnit,je
„správná žába „.
Má-li peníze, je
„prachová“.
Kdo se vyhýbá
práci, ten se
„ulejvá“.
Když chybujícího
přimějí se
polepšit,říkají,že
„seká dobrotu
nebo latinu“.
Pokud se někomu
nelíbí ve
společnosti
„vymázne odtud“.
Oblékání
zdejších mužů a
žen začátkem 20.
století
Oblek mužů
je
stejný již po
mnoho let.
Mladíci a mladší
muži nosí
kalhoty – rajtky
– nahoře na
stehnech široké,
u kolen zúžené,
na lýtkách
zapínací.
K nim boty s
holinkami nebo
šněrovací a k
tomu kožené
kamaše.
Obuv většinou
barvy černé,
někdy hnědé.
Vesty se nosí
bez límců, více
ke krku. Kabáty
krátké – saka –
s knoflíky jedno
nebo dvouřadými.
Někdo nosí
kabáty kožené,
hnědé barvy.
Zámožnější
nosívají na jaře
a na podzim
svrchníky z
látek
nepromokavých –
gumových. V zimě
zimníky – krátké
s kožešinovým
límcem. Čepice
jsou nízké,
stažené přes
uši.
V létě se nosí
čepice z
lýkového pletiva
a slamáky. Jinak
se po celý rok
nosí klobouky
plstěné, měkké,
uprostřed a ze
strany
promáčknuté –
barvy šedohnědé,
černé a zelené.
Obleky žen
starších tvoří
sukně nebo delší
šaty. Mladší
ženy a dívky
nosí vrchní šat
vcelku šitý,
úzký a krátký,
často až nad
kolena. Je bez
límců, u krku
volně
vystřižený. Z
látky bavlněné,
vlněné nebo z
umělého hedvábí.
Pod tím jednu
sukni nebo tak
zvané kombiné.
Kalhoty buď s
rozparkem, nebo
vcelku různých
barev.
Punčochy jsou v
módě tenoučké,
tělové barvy, v
zimě silnější a
nízké.
Na nohou se nosí
střevíce černé,
hnědé, šedé,
kožené nebo
obyčejné,
lakované s
vysokými,
dřevěnými
podpatky. V zimě
se přes ně
obouvají
soukenné
přezůvky s
gumovou podešví
sahající přes
kotníky.
Na hlavách nosí
starší ženy
šátky, v zimě
šály. Dívky a
mladší ženy nosí
klobouky, nahoře
oblé s malými
okraji a buď s
ozdobami nebo
bez nich.
U žen a dívek se
uplatňuje nová
móda krátkých
vlasů – mikádo,
které si uměle
ondulují (vlní).
Sbor
dobrovolných
hasičů –
historie
Podle zjištěných
pramenů byl
zdejší Požární
sbor založen
12.-14. února
roku 1883.
Bohužel zápisky
z prvních let
schází.
Jeho družstvo
tvořil
desetičlenný
tým. Předsedou
byl zvolen p.
Vosecký Václav a
velitelem p.
Holub Václav.
Vybavení sboru
tvořila přenosná
stříkačka, dvě
potahové
voznice, dva
přenosné žebříky
a šest plátěných
věder na vodu.
V roce 1886
zakupuje obecní
zastupitelstvo
pro hasičský
sbor potahovou
čtyřkolovou
stříkačku, kdy
přípřež (koně)
půjčují
hospodáři
zdarma.
Válka činnost
sboru ochromila.
Mezitím někteří
členové zemřeli
a teprve v lednu
roku 1919 byl
zvolen předsedou
a velitelem p.
Nehasil Josef.
Sbor se
každoročně
zúčastňuje
několika
cvičení, pořádá
ples, účastní se
župních sjezdů a
občanského
sjezdu zemského.
Vydatně působí
při hašení
každého požáru
ve vsi a okolí.
Osazenstvo se
schází u
hasičské kůlny -
dnešní hasičská
zbrojnice.
Po druhé světové
válce, roku
1946, je
zakoupeno osobní
policejní auto
pro potřebu
hasičů a zelené
pracovní
stejnokroje.
Roku 1947 je
zahájena stavba
zbrojnice na
Dolejšáku, ale
hned roku 1948
je stavba
zastavena z
důvodu
nedostatku
stavebního
materiálu.
Pro sbor je
objednána
motorová
stříkačka.
Roku 1951 se
ruší název Sbor
dobrovolných
hasičů a je
přejmenován na
Místní hasičskou
jednotku.
Divadlo
Roku 1909 byl
díky zdejšímu
panu učiteli a
několika málo
mladíků založen
Kroužek
divadelních
ochotníků. Ten
pořádal různá
divadelní
představení v
obci a jeho
členové založili
i veřejnou
knihovnu. Za své
působení si
zvolili hostinec
u Apltauerů.
Přízeň, kterou
si divadlo v
obci získalo,
povzbudilo i
další mládež k
založení
dramatického
kroužku a to v
hostinci U
Zedníků.
|
|
Dějiny naší obce
Kdy přesně byla obec
Ždánice založena
o tom se nadá nic
určitého říci.
Pravděpodobně vznikla v
devátém až desátém
století, jako podhradí
staroslovanského
dřevěného hradu, jehož
zbytky dvojitých valů
bylo ještě nedávno možné
spatřit v lese Zádušce a
Panské stráni. Jméno
Ždánice odvozuje se
pravděpodobně od
zakladatele Ždán-
Ždánici- Ždánice. Že
zdejší krajina byla
obydlena již od nepaměti
svědčí pozůstatky tak
zvaných kulturních jam V
dědinách, znatelných po
tmavých místech v
ornici, kde byly
nalezeny různé střepy a
starožitnické nálezy. V
lese Ostráku a na vrchu
Kozáku na Spálence byly
nalezeny pazourkové nože
mlaty a bronzové
jehlice.
Ves Ždánici daroval
král Přemysl Otakar II.
s lesy, rybníky a
veškerým příslušenstvím
klášteru mnichů
Listerciáků v Sedleci u
Kutné Hory. Král Václav
II. v roce 1305 dar
potvrdil. Za časů Karla
IV. Držel Ždánice Ješek
z Kostelce a po té je
prodal Jetřichu z Portic
ke klášteru ve Skalici u
Kouřimi to se píše rok
1357. 18.června 1358.
Po válkách husitských
napsal
Ždánice císař Zikmund
Volfratovi z Radině za
odměnu za služby
válečné. Roku 1452
připsal král Jiří z
Poděbrad Ždánice městu
Kouřimi. Roku 1470
položili měšťané ze
Ždánic do Kouřimi
vodovod. V držení města
zůstaly Ždánice i po
zabrání statků zádušních
v roce 1547. Roku 1550
dali ves sice připsati
panu Kašparovi z Granova,
ale brzy ji opět dostali
zpět. Roku 1562 koupilo
město od opata Jakuba i
konventu kláštera
Sedleckého a Skalického
ves Ždánice a dvory
Diblíkov, Běšínov a
Kácov za 1000 kop grošů
českých a 6 kop platu
věčného. Ves koupilo
město proto, aby mělo
zajištěnu dodávku vody.
Po bitvě na Bílé Hoře
propadlo město Kouřim a
sním i ves Ždánice s
lesy a rybníčky z
jednoho z nich proudila
voda potrubím do města,
do komory královské.
Tato komora prodala roku
1623 ves Karlu knížeti z
Lichtouskina a ten ji
připojil k panství
Kosteleckému.
Roku 1615
bylo
neobyčejně horké léto s
vichřicemi a
zemětřesením jež i zde
bylo velmi znatelné.
Veliká sucha byla v
letech 1637, 1647, 1652,
1657, 1661. Roku 1665 se
ukázala kometa a pak
následoval tak suchý rok
, že vyschly všechny
studny ve vsi. Lidé
jezdili i míle daleko
pro vodu. Lidé sucho
přičítali působení
komety.
Válka třicetiletá
zpustošila tento kraj.
Vypáleny byly obce
Štolmíř, Lineč a Žhery,
částečně vypáleny a
zpustošeny Plaňany,
Tismice, Chotýš,
Přistoupim, Liblice a
Nová Ves, zdejší obec,
tehdy skoro celá ještě
ukrytá v údolí zůstala
válečné zhouby ušetřena
a lid slušně životními
potřebami zaopatřen
zůstal.
Roku 1630-31
objevila se v
Čechách asijská cholera,
mnoho zdejších lidí jí
padlo za oběť.
1730
patřily
Ždánice k Plaňanskému
panství. 1738 byl
vyhlášen třetí robotní
patent, který nařizoval
v čase potřeby robotovat
šest dní v týdnu. V roce
1740 se stavěla nová
silnice od Kolína přes
Plaňany do Prahy,
ždáničtí obyvatelé-
poddaní též museli při
stavbě silnice robotou
pracovati. Dne 7. května
1759 darovala Marie
Terezie majitelka
panství
černokosteleckého
zdejšímu kostelu 400
zlotých z části těchto
peněz byl zhotoven nový
oltář.
1771
byla velká bída po vsi
se pohybovalo denně
několik desítek žebráků.
Na začátku roku nikdo
nebral čeládku do
služby. V únoru napadlo
mnoho sněhu, který za
velmi tuhých mrazů
zůstal až do března. Na
květnou neděli 24.
března začal opět padat
sníh padal pět dní
sněhové vánice trvaly až
do 9. května. Potom
okamžitě následovalo
horké jaro. 1770 bylo v
obci všeobecné sčítání
lidu, při sčítání se
také začaly poprvé
číslovat domy, do této
doby byly stavení bez
čísel.
1781
po nestálém
počasí v zimě se
střídalo teplé a studené
vlhké počasí na jaře z
čehož se velmi
rozmnožily housenky a
žížaly, ty zlikvidovali
vyrážející pupeny a
listy, občané je museli
hubit neboť stromy by
ani nevykvetly. 20.
června přišla velká
bouře s krupobitím v
celé vsi i v okolí
způsobila velké škody
hlavně na úrodě.
1784
od ledna byly
velké mrazy a mnoho
sněhu to trvalo až do
24. února, kdy nastala
velká obleva a hodně
pršelo z čehož nastala
povodeň , která se
nevyhnula ani naší vsi
hodně sklepů bylo
zaplaveno a stěny domů
byly velmi vlhké. V
Praze se voda valila až
přes zábradlí Karlova
mostu.
1787
vyšlo
císařské nařízení, že
posvícení se musí slavit
všude najednou a to
třetí neděli v říjnu,
protože posvícením v
různé době mnoho času a
peněz se utratilo.
1788
byly zavedeny
nové peníze krejcary,
grešle, troníky a
haléře. Od tohoto roku
se začaly uvádět data
statistická a to z farní
matriky malotické.
1792
v červnu bylo
velmi teplé počasí a tu
se rozmnožily housenky v
takovém množství , že v
celé vsi ožraly listí ze
stromů, i na řepkách se
objevilo velké množství
malých zelených
housenek, které velkou
škodu způsobily. Po té v
červenci přišla velká
vedra, takže obilí valem
uschlo, nikde se
nedostávalo sekáčů,
neboť obilí uzrálo
stejně v nížinách tak i
ve vyšších polohách.
1797 28 června
se na obcí přehnala
velká vichřice, která
trhala střechy a lámala
stromy. 6. července
přišla bouřka s prudkým
větrem, který scházel
prakticky všechno ovoce
ze stromů.
1798
byla ve vsi a
okolí taková úroda
švestek, že se stromy
lámaly pod tíhou plodů.
1799
se objevily
ve vsi neštovice, ten
rok zemřelo ve vsi 21
lidí z nichž hlavně v
listopadu a prosinci 13
na neštovice.
1801
tohoto roku byly zrušeny
8groše a 2groše,
stahovány staré
bankocetle a vydány nové
po 5,10,25,50,100 a
500zl. Shledáno v
odváděných starých
bankocetlích za mnoho
miliónů falešných. Též
se objevovaly stížnosti
na drahotu piva, neboť
stávalo 5 a půl krejcaru
a nyní 6 krejcarů.
1802
ve dnech 13. a14. ledna
byly velké mrazy. Od
19.ledna do 9.února
mrazy polevovaly a v
noci nato byla veliká
bouře a ve 4 hodiny ráno
od jihu k severu letěla
ohnivá koule na obloze,
patrně povětroň čili
meteorit. V polovině
dubna opět uhodily
mrazy. Napadl sníh a na
stojatých vodách byl led
na půl coule.
1804
začátek dubna se
projevoval sněhovými a
deštivými přeháňkami,
které se změnily ve
větší deště, jež byly
příčinou toho, že na
řekách stoupla voda jako
před 200 lety.
1805
25.května vydal Jan z
Lichtenstejna všem
rychtářům
černokosteleckého
panství oznámení, že
nastupuje na panství
jako jeho majitel.
Pro stálé deště a
chladna se setí
zdržovalo, úroda se
ukazovala velmi špatná a
drahota obilí stoupala.
Ke konci července začaly
žně, lidé spěchali se
sekáním a zrno ještě
měkké dosoušeli. Aby
bylo zamezeno spekulacím
s obilím, bylo zakázáno
prodávat obilí židům a
handlířům.
Ve žních byly nařízeny
odvody mladíků a koní k
vojsku, čímž se práce na
polích zdržovala.
Až do této doby nosili
úředníci, vyšší stavy i
vojsko copy. V červnu
tohoto roku dal si císař
František cop
ustřihnout. Jeho
příkladu pak následovali
všichni muži, kteří tuto
ozdobu nosili.
1805 -1860
jsou v kronice zmiňovány pouze narození,
sňatky, úmrtí a
majetkové poměry
zdejších občanů.
1866
ve válce Rakouska s
Pruskem se do obce
rakouské vojsko vůbec
nedostalo.Teprve po
rozhodné porážce
rakouského vojska u
Hradce Králové přijeli
do Ždánic nejprve pruští
červení husaři a po nich
teprve pěchota v modrých
uniformách. Před Prušáky
byl ohromný strach, lidé
veškerý svůj majetek
schovávali do sklepů a
dobytek ukrývali v
okolních lesích.
Velké obavy z pruských
vojsk však byly celkem
zbytečné, protože
vojáci se chovali vůči
občanstvu slušně.
1869
byla provedena oprava
zdejšího kostela.
1871
v květnu se opravovala
zeď u hřbitova a obec si
stěžovala patronátnímu
úřadu v Kostelci, že se
při tom upotřebovává
špatný materiál.
1872
v tomto roce neměla obec
často na zaplacení
povinných platů, a proto
byla exekuována.
V tomto roce zakoupila
obec malou přenosnou
hasičskou stříkačku.
1873
toho roku proběhla volba
volitelů k volbě
poslance do říšské rady.
1875
je zaznamenáno dvojí
policejní tažení, v
únoru a listopadu. V
noci byla zkontrolována
všechna obydlí a všichni
cizí nocleháři , kteří
neměli písemné úřední
průkazy o své osobě,
byli zatčeni. Prohlídku
vykonával starosta,
jeden radní a jeden člen
obecního výboru. Někdy
se dostavil i četník.
Dne 2. května se konala
veřejná schůze všeho
občanstva svolaná
představenstvem, aby
bylo určeno místo ke
stavbě školy.
V září objevila se mezi
hovězím dobytkem
slintavka a kulhavka.
Zápis tohoto roku
ukončil 30.12. zdejší
starosta slovy: „Kdo tu
knihu ukradne, tomu ruka
upadne.“
1876
obec upomínala zádušní
úřad v Kostelci nad
Černými lesy, aby dal do
pořádku mostek k
zádušním polím. Ale
protože se tak nestalo,
odvolala se obec k c.k.
okresnímu hejtmanství v
Kolíně a i okresnímu
výboru v Kouřimi, aby
zádušní úřad k tomu
donutily.
V říjnu se objevila u
vepřového dobytka nemoc,
která zničila větší
počet vepřů.
1877
stavěla se nová škola a
nová obecní kovárna.
1878
nařízena sbírka pro
okupační vojsko v Bosně
a Hercegovině.
1880
29. února se konaly nové
volby obecního
zastupitelstva a
představenstva. Teprve
tohoto roku byl zapsán
protokol o schůzi
zastupitelstva: Shledalo
se, že nová obecní
kovárna má ve východní
části trhliny, což bylo
vytýkáno dřívějšímu
starostovi, že nebyl
náležitý dozor na
stavbě. Byl podán v
zastupitelstvu návrh,
aby bylo zjištěno, jaká
škoda tím povstala, a
aby bylo rozhodnuto o
tom, kdo ji má hradit.
Návrh byl většinou
zamítnut, trhliny
zamazány a kovárna,
prohlášená za životu
nebezpečnou, stála dál.
Náklady na opravu
zaplatila obec.
Byla provedena oprava
mostu a obecních cest.
1881
proběhla jediná schůze
obecního výboru.
Začínala se více
rozvíjet péče o ovocné
stromoví. Byly zaváděny
jarní, letní a podzimní
hlídky.
1882
okresní hejtmanství
vyzvalo obec, aby
postavila na hřbitově
umrlčí komoru.
1883
15. dubna se
zastupitelstvo ohradilo
proti nařízení c.k.
okresního hejtmanství,
že má obec zaplatit
ruční a potažní práce
při stavbě kostela.
Navrhlo, aby se práce
zaplatily ze zádušní
kasy ždánického kostela.
30. října byla zakoupena
čtyřkolová pojízdná
stříkačka. Začátkem
listopadu byla přivezena
do obce. Druhého dne
vyzkoušena a hned nato
vypukl požár, který
zachvátil asi tři domy.
Pro obecní stříkačku
byla postavena hasičská
kůlna.
1884
byla obcí zakoupena
výzbroj hasičskému
sboru.
27. března žádala obec,
aby c.k. okresní
hejtmanství donutilo
černokostelecký patronát
zdejšího kostela ke
stavbě nového. Okresní
hejtmanství vyzvalo
znovu obec, aby na
hřbitově postavila
umrlčí komoru. Obec
odpověděla, že tak
učiní, až bude kostel
opraven a hřbitov
rozšířen. Dne 22. června
se opět obec domáhala
postavení nového
kostela. Dosavadní byl
již 4 roky uzavřen pro
zchátralost.
1885
v této době prosperovala
honitba, bylo zastřeleno
158 zajíců, 20 králíků,1
bažant, 150 koroptví, 11
křepelek, 2 tchoři a 2
jestřábi.
1886
v některých krajinách se
objevila cholera, a
proto byla učiněna
preventivní opatření.
Z nařízení úřadu byla
ustanovena čtyřčlenná
zdravotní komise, která
měla dohlížet na čistotu
v obci a dezinfekci
veřejných místností.
Dne 10. března proběhly
obecní volby, proti nim
byl však podán protest.
Hejtmanství nařídilo,
aby tam byly zaslány
volební seznamy i
hlasovací lístky a
nařídilo volby nové na
18. března.
C.k. místodržitelství
vydalo nařízení proti
kořalečnímu moru. Obecní
zastupitelstvo navrhlo,
aby se kořalka nesměla
prodávat na dluh a aby
dluhy byly
nevymahatelné. Dále
navrhlo, aby pijákům
byla odepřena chudinská
podpora, a kdo by byl
zjištěn jako opilý, byl
zavřen na 2 až 4 dny a
ten, u koho se opil, aby
byl pokutován.
1888
v obci i v okolí se
rozšířil mezi dětmi
záškrt, kterému podlehlo
několik dětí.
1889
se stavěla silnice od
obecní kovárny vsí až na
silnici jdoucí od
Svatých do Kouřimi,
kterou později převzal
okres.
1901
Od tohoto roku jsou
veškeré účty značeny
místo zlatých - v
korunách. Koruny se
razily z mincovního
stříbra a měly
poloviční hodnotu
zlatého.
V letech 1902 - 1903,
byly opět vysázeny
třešně podél státní
silnice.A jak jsme už
psali, byly zase úmyslně
poškozovány neznámými
pachateli,kteří stromky
pořezali. Obec vypsala
odměnu za dopadení nebo
prozrazení pachatele ,
ale bezvýsledně.
Na křižovatce - v pravo
od vývěsky,byla
postavena mostní váha,
za peníze utržené za
trávu z polních mezích.
Hospodáři, kteří se
podíleli na této akci,
měli právo vážit si
zdarma.
Toho roku trpěla obec
nedostatkem vody a tak
byli hospodáři nuceni
hnát krávy k rybníku.
Odtud si také odváželi
domů ve voznicích vodu.
Pro snadné plnění
voznic, bylo na hrázi
postaveno řetězové
čerpadlo.
1903
Během roku 1903
byly objednány
lité,železné roury pro
obecní lampy.
1905
obecní zastupitelstvo
jmenovalo čestným
občanem jeho jasnost,
nejvyššího maršálka,
knížete Jiřího Lobkovice
pro jeho zásluhy.
1906
11. ledna 1906 se v obci
konaly volby nového
zastupitelstva.Proti
němu však byly námitky,
čímž se nastoupení
nového úřadu oddálilo.v
dubnu, až po zamítnutí
odvolání, nastoupilo
nové
zastupitelstvo.Téhož
roku se také rozhodlo,
že bude zrušen dolejší
rybník a místo něj
postaveno dětské
hřiště.
1907
Začátek ledna roku
1907
se projevil velkými
mrazy,kdy i při pohřbech
se pan farář jenom
pomodlil a ostatní
modlitby dokončil v
kostele.
Následný měsíc se v obci
objevily ovčí neštovice
a záškrt.
V červnu se konala v
Kouřimi velká, národní
slavnost, jíž se
zúčastnila i zdejší
mládež v národních
krojích.Ta předvedla
starobylý zvyk,dávání
věnce za hospodu za
přispění vtipných
říkanek- zde kronikář
neuvádí podrobnější
vysvětlení tohoto zvyku.
26.července vyhořel v
obci domek - vzňala se
hromada vyschlého chvoje
od odhozeného
nedopalku.
1908
V roce
1908
se v sadech objevilo
velké množství
housenčích zámotků a
prsténků.
Před žněmi poškodily
kroupy velkou úrodu.
Na oslavu 60.narozenin
císaře, byly vysázeny u
dolního rybníku lípy za
účasti školní mládeže.
Do rybníku bylo
vypuštěno 57 kg kapří
násady.
1910
Z důvodů finančních
zamítlo zastupitelstvo
roku 1910 žádost občanů
o zřízení vodovodu, při
příležitosti kopání
studny u váhy.
1914
Počasí roku
1914
bylo celkem příznivé a
tomu odpovídala velmi
dobrá úroda.
Zavraždění následníka
trůnu , arcivévody
Ferdinanda D´Este a jeho
manželky, vévodkyně
Žofie z Honenbergů,
rozené hraběnky Chotkové,
v Sarajevě, mělo za
následek vypovězení
války - 26.července -
Srbsku.
V polovině července roku
1914 přinesl časopis
„Moravská Orlice“
pozoruhodný článek , ve
kterém mimo jiné stálo-
15. září roku 1912
prohlásil jeden vysoce
postavený zednář o
rakouském následníku
trůnu: Je to zdatný
chlapík. Škoda, že je
odsouzen. Zemře na
stupních trůnu - a tato
předpověď se 28. června
1914 vyplnila..
Války se zúčastnilo
Německo, Rusko, Francie,
Anglie, Turecko,
Bulharsko, Itálie,
Belgie, Japonsko a
severoamerické státy.
Byla vyhlášena částečná
mobilizace armády a 29.
července mobilizace
všeobecná.
Také z naší obce
nastoupila celá řada
záložníků.Veškeré úřední
vyhlášky se musely
oznamovat bubnováním.
Zdejší obec byla nucena
poskytnout k válečným
účelům párové povozy a
koně a valnou část
obilí, která byla
prodána do Německa.
Na podzim a v zimě cena
obilí značně stoupla -
tomu byla učiněna přítrž
císařským nařízením-
jímž byly stanoveny tzv.
maximální ceny obilí-
nejvyšší přípustné ceny.
1915
V únoru
1915,
aby byla zabezpečena
výživa obyvatelstva a
zásobování vojska,
zřídil stát obilní
ústav. Veškeré zásoby
meliva a obilí byly
sepsány a zabaveny.
Spotřeba obyvatel byla
obilním ústavem
omezena.Kdo měl vlastní
úrodu, ten směl umlít
tolik obilí , které
stačilo na určitou dobu
k obživě - těm se říkalo
samozásobitelé.
Kdo byl odkázán na nákup
obilí - byli tzv.
chlebenkáři. O ty se
starala zásobovací
komise.
Od 1. listopadu se
počítalo na osobu s 320
g mouky na den. Z
úsporných důvodů se
doporučovalo občanům
jíst zeleninová jídla.
Začaly se omezovat
příděly veškerých
potravin, do chleba se
přidávala náhražka.V
září byly zavedeny
bezmasé dny.V
domácnostech a
hostincích bylo zakázáno
vaření a pečení masa v
pondělí, ve středu a v
pátek.
21. listopadu zemřel
císař František Josef.
Během let válečných se
prováděla rekvizice
(odebrání, vymáhání )
dobytka,obilí a došlo i
na kostelní zvony. Ve
Ždánicích byl odebrán
zvonek ve zvoničce a z
kostelní věže zvon
„Markyta“.
1917
V roce
1917
- od 16. dubna do 17.
září byl zaveden letní
čas. Hodiny se posunuly
o 1 hodinu napřed, ale
lidem to praktického
výsledku nepřineslo.
Během první světové
války padla nebo byla
zraněna velká část
zdejší mužské populace.
Někteří se vraceli z
ruského zajetí jako
ruští legionáři.
1918
Konečně nadešel 28.
říjen 1918
- den svobody - konec
první světové války.
Lidé vyvěšovali prapory
v národních barvách,
všude byla radost a
slyšet smích.Byl nejen
konec války, ale zároveň
vznikl samostatný stát,
jehož hranice byly
ustanoveny mírovými
smlouvami.
V Praze se ustanovil
národní výbor ze
zástupců všech
politických stran, který
převzal vedení všech
státních úřadů civilních
a vojenských.
Tak splnila se prý slova
J.A.Komenského - vláda
věcí našich vrátila se
do našich rukou.
Říše Habsburků s
jedenácti národy
porušila spravedlnost.
Na bráně císařského
hradu ve Vídni byl
nápis: Spravedlnost
základem říše. Ale
spravedlnost v říši
umřela a proto umřelo
Rakousko.Máme svobodu,
máme svůj stát. Chvála
Bohu. Dej Bůh, aby národ
vedl své záležitosti
tak, aby zavládl u nás
pokoj, blahobyt a
vespolná láska mezi
všemi vrstvami národa-
citace z kroniky.
Večer 7. listopadu se
slavilo dosažení
samostatnosti státu.
Místní odbor Sokola,
sbor hasičský, školní
mládež a velké množství
občanů vyšlo v průvodu
na kopec, kde byla
zapálena hranice a v ní
spáleny obrazy obou
císařů.
1919
Roku
1919
byla 1. července volba
nového starosty a do
zastupitelstva volba 15
členů.28.prosince došlo
mezi členy
zastupitelstva k velkým
neshodám tak, že 9 členů
odešlo a jednání se
dokončilo až 25. ledna
následujícího roku.
Aby z jiných zemí
bývalého Rakouska -
Uherska nebylo k nám
dopravováno více
bankovek- bylo nařízeno
jejich kolkování.
1922
20.dubna roku
1922
byl slavnostně odhalen
pomník padlých,
postavený u státní
silnice při pěšince
vedoucí ke Lhotkám.
Pomník představuje lva,
který tiskne dvouhlavého
orla. Sousoší je z
pískovce, sám pomník je
ze žuly.
1923
Na schůzi svolanou
starostou obce se
dostavilo minimum členů
a tudíž nemohlo být nic
projednáno. Členové
zastupitelstva se
nedostavili z důvodu
nespokojenosti se
správou obce. Následkem
toho okresní úřad obecní
zastupitelstvo rozpustil
a ustanovil správní
komisi, která dočasně
zastupovala vedení obce
do nových voleb, které
se konaly v říjnu.
Za tohoto zastupitelstva
se šířila myšlenka o
elektrifikaci obce,
která v budoucnu byla
zadána elektrickému
závodu v Golčově
Jeníkově.
Též byla podána žádost
ředitelství pošt, aby
zdejší obec byla
přidělena poštovnímu
úřadu v Maloticích.
1924
V dubnu tohoto roku
přišla velká bouře s
krupobitím, která ale
větších škod ani na
majetku a ani na úrodě
nezpůsobila.
V květnu byl přeměřen
Rohlíkov a byly
stanoveny správné
hranice k sousedním
pozemkům.
V létě byla urgována
žádost obce o přidělení
k poště do Malotic a v
září se jednalo o
zřízení osvětlovací a
motorové elektrické
sítě.
V tomto roce byla
postavena sokolovna.
1925
V lednu byla provedena
kolaudace na sokolovnu.
Jednoho večera v květnu
byla svržena socha sv.
Jana Nepomuckého, která
stála na křižovatce u
Svatých, z podstavce do
silničního příkopu. Při
vyšetřování bylo
zjištěno, že byla zezadu
páčena motykou.
Pachatelé vypátráni
nebyli a socha se
přestěhovala do Malotic
na faru.
Zanedlouho byly uraženy
ruce soše sv. Prokopa
stojící naproti.
Pachatelé opět nebyli
vypátráni a oba tyto
činy byly slušnými lidmi
odsouzeny.
Největším finančním
výdajem v této obci byla
položka za elektrizaci,
která činila 140 648
korun a 87 haléřů.
1926
Na jaře se zde objevilo
obrovské množství
chroustů napadajíc
úrodu, které pilné
žactvo a dospělí s
velkým úsilím sbírali.
V březnu zde sehrála
jedna nejmenovaná
divadelní společnost
veselohru „ Krásná
Holanďanka“ a v dubnu
hráli utečenci z Ruska
zábavný večer, který se
pro velký úspěch
opakoval.
V květnu se do Zásmuk
vydal průvod členů
sociálně demokratické
strany k pomníku padlých
a učinil zde zastavení s
hymnou národní a písní
zborovskou.
Občanu zdejší obce, panu
Františku Kolaříkovi,
byla povolena stavba
kovářské dílny v nové
ulici u sokolovny. Od té
doby má obec kovárny
dvě.
1927
Jednání o postavení
vodovodu dospělo až k
vypracování projektu a
rozpočtu. O stavbě
vodovodu se usnesla
obecní rada a finanční
komise tak, že se
postaví, až bude
zaručena státní
subvence.Polovinu
nákladů uhradí obec z
běžných příjmů a druhou
polovinu a umořování
dluhu budou hradit
spotřebitelé vody dle
návrhu v projektu.
V listopadu byl zvolen
starostou pan Václav
Balšánek za stranu
republikánskou.
Dochází k vyjednávání s
okresem o vydláždění
okresní silnice od váhy
přes ves až na silnici
státní u obecní kovárny
a k usnesení obce o
vypůjčení peněz na
stavbu vodovodu.
1928
Nadále pokračují jednání
s okresem ohledně stavby
vodovodu, ale velkým
problémem je finanční
účast okresu. Přesto byl
učiněn krok k rozhodnutí
k jeho stavbě za
finančního přispění (
dotací ) ministerstva
zdravotnictví, zemského
správního výboru a
ministerstva
zemědělství. Stavba
vodovodu se tudíž
naplánovala na jaro roku
1929.
Další aktivitou obce
bylo vydláždění cesty na
Hradčana opukou a
přestavění mostku
v Habrovce tak, že byly
odstraněny průtokové
roury , na podezdívce
položeny traverzy a na
ně ještě betonové desky.
Od obecní váhy k pile
byla zřízena dlažba z
ruly.
1929
Nejdůležitějším činem
obce tohoto roku bylo
zřízení vodovodu. Na
jeho stavbu došlo pět
nabídek, z nichž byla
vybrána firma ing.
Františka Uhra z Peček.
Veškeré přípravné práce
a rozbory vody prováděla
firma ing. Vladimíra
Chmelíka z Prahy –
Žižkova.
Dozorcem při stavbě byl
zvolen pan Otakar
Nehasil.
S výstavbou bylo
započato 5.4.1929. Na
této výstavbě se
podíleli převážnou částí
zdejší občané.
Byly zavedeny poplatky
za vodu dle usnesení
obce. Voda by se měla
čerpat z pramenů v
Habrovce. Konečně byla v
hlavních věcech stavba
dokončena a 14.10. byla
prozatímním motorem
spuštěna voda.
Přípojky k domům byly
provedeny na vlastní
náklady každého
majitele. Čerpací
stanice je zřízena na
parcele, kterou obec
získala výměnou od pana
Josefa Holuba.
1930
Počasí tohoto roku bylo
převážně mírné a tomu
také odpovídala dobrá
úroda obilí. Přesto
prodejní ceny oproti
loňsku značně klesly.
V obci byl obecním
zřízencem ustanoven pan
František Svoboda. Jeho
povinností bylo
spravovat elektrické
sítě, domácí instalace,
vybírat peníze za
elektriku a vodu a
vykonávat funkci
obecního posla.
Objevuje se první zmínka
o založení fotbalového
klubu s názvem Viktoria
zdejší mládeží.
24.srpna tento klub
sehrál první zápas s
klubem z Nučic.
1931
Dne 13. ledna bylo na
schůzi obecní rady
schváleno vydání 600
korun na kolaudaci
obecního vodovodu.
V únoru se konala na
Poušti dražba
švestkových stromů,
které uschly následkem
mrazů.
Ministerstvo sociální
péče dalo obci pro
nezaměstnané 4000 korun
na podporu.
Zastupitelstvo obce se
usneslo v koupeném
obecním domku zřídit
noclehárnu a obecní
kancelář.
Zima v tomto roce byla
mírná a během léta se
objevovaly bouřky s
prudkými lijáky.
1932
16. ledna schválilo
zastupitelstvo obecní
rozpočet. Finanční
komise zamítla návrh na
odprodání elektrické
sítě svazu elektráren,
protože jim svaz nabízel
pouze 25% ceny.
V únoru se konala
superkolaudace vodovodu
a byly schváleny obecní
účty.
V červenci proběhlo
usnesení o opravě
obecního domku a zřídit
v něm úřadovnu, neb
úřadování v bytě
starosty a uložení
archívu bylo těžké.
V prosinci se konal hon
za účasti domácích a
přespolních střelců.
Zakončen byl společnou
večeří a tancem v
Sokolovně.
1933
V lednu bylo na
sokolském cvičišti
zřízeno kluziště se
svolením obce.
Obecní zastupitelstvo
žádalo o rozšíření
hřbitova, s čímž farní
úřad nesouhlasil.
Důvodem byla nevykoupená
místa na hřbitově, která
se prý mohla vykopat.
Padly též návrhy ohledně
zřízení hřbitova nového,
ale k tomu už nedošlo.
V květnu žádala obec za
přidělení ke Kouřimi.
V říjnu byla nalezena na
Panské strání mrtvola
oběšence, ruského
emigranta.
1934
V květnu se objevila
silná bouřka, kdy udeřil
blesk do rádiové
vysílačky v Liblicích a
rádiové vysílání bylo
přerušeno na tři dny.
Ke konci dubna se
vyrojilo obrovské
množství babek, na
jejich sběru se podíleli
děti i dospělí.
1935
Došlo k upravení a
vydláždění nové ulice u
Sokolovny, takže došlo
ke spojení silnice
okresní a státní.
Po delších jednáních je
uzavřena dohoda mezi
obcí a Svazem
středolabských
elektráren. Obec síť
přidá svazu za
smluvených podmínek a
svaz předělá celou síť
dle novějšího způsobu.
Okresní školní výbor
vyvíjí nátlak na obec a
místní školní radu, aby
postavila novou školní
budovu. Jinak školu
zavře a přiškolí obec do
Malotic. Bohužel ke
stavbě nedochází,
protože má obec dluhy a
výstavbou školy by se
ještě zvýšily.
Začíná se jednat o
postavení pomníku
ministerskému
předsedovi, Antonínu
Švehlovi, na kopci
zvaném Panák. Základní
kámen pomníku byl
položen 29. září.
V prosinci se vzdal
zakladatel T.G. Masaryk
hodnosti prezidenta a
doporučil svého nástupce
dr. Eduarda Beneše.
1936
Na kopci Panák byl
vybudován monumentální
památník Antonína
Švehly. Byl vytvořen
dobrovolnou prací a
vysokými peněžními
příspěvky. K tomuto
účelu byla urychleně
vyválcována státní
silnice Černokostelecká
z Malotic do Olešky a
okresní silnice z
Kouřimi až do Lhotek.
Odhalení bylo velmi
slavnostní.
1937
14. září zemřel první
prezident republiky T.Q.
Masaryk. Pochován byl za
velké účasti národa na
hřbitově v Lánech.
V obci byl zaveden
telefon přes Kouřim.
1938
V červnu proběhly volby
do obecního
zastupitelstva a zároveň
byla provedena sbírka na
obranu státu.
V květnu se uskutečnila
částečná mobilizace a v
září mobilizace úplná.
Dnem 1.října dochází z
usnesení mnichovského
diktátu obsazení našeho
pohraničí hitlerovým
Německem. V říjnu se na
nátlak Německa vzdal
svého úřadu dr. Eduard
Beneš a v prosinci byl
zvolen prezidentem dr.
Emil Hácha.
Dochází k odsunu našich
lidí z pohraničí. Aby se
pomohlo lidem, kteří
přišli s holýma rukama,
byly podnikány všelijaké
veřejné podniky, jako
např. autostráda - na
ždánickém kopci byla
projektována přeložka
státní silnice. Tímto
projektem měly odpadnout
serpentýny na kopci,
které se nehodily pro
jízdy autem.
1939
Dne 15. března za veliké
sněhové vánice byla
republika obsazena
brannou mocí
hitlerovského Německa.
Byl to výsledek
Mnichova, kde byl náš
národ a stát zrazen a
opuštěn spojenci.
16. března byl zřízen
tak zvaný protektorát
Čechy a Morava s
prezidentem E. Háchou.
1. září přepadly německé
oddíly Polsko – nastala
druhá světová válka.
Byly zatýkány všechny
podezřelé osoby a
prováděny rekvizice
majetku.
1940
Na ždánickém kopci byly
zahájeny práce na
přeložce státní silnice.
Začínají odvody
hospodářského zvířectva
a úrody. Lidé jsou
posíláni na práci do
říše.
S pokračující válkou
rostl teror a
germanizace. Lidé se
dlouho v noci scházejí u
přijímačů a naslouchají
zahraničnímu rozhlasu.
Začíná bída.
1941
V tomto roce byl
jmenován do úřadu
protektorátu generál
policie, R. Heydrich,
který se ujal ihned
práce. Vyhlásil
výjimečný stav a nařídil
popravy.
Pokračovala přestavba
přeložky na ždánickém
kopci a mířila ke svému
zakončení.
23. srpna zemřel první
kronikář obce, pan
František Jelínek, který
byl i jejím
zakladatelem.
1942
27. května byl spáchán
atentát na protektora R.
Heydricha, který byl
smrtelně zraněn a 4.
června svému zranění
podlehl.
V obci byly stále
prováděny rekvizice.
Lidé museli nadále
odevzdávat domácí
zvířectvo a úrodu.
Přesto se lidem dařilo
něco utajit, aby měli co
jíst.
1943
V Rusku se válečné
štěstí začalo obracet
Němcům zády.
Byl stále více
poslouchán zahraniční
rozhlas, který
povzbuzoval náš lid, aby
vydržel.
V obci bylo několik
středisek pro
poslouchání zahraničního
rozhlasu, kde se lidé
shromažďovali.
Byla tím národu dána
naděje, že zase přijde
svoboda.
1944
Spojenci nezadržitelně
hnali nacistickou armádu
zpět. Začali přicházet
běženci (Němci), kterým
se říkalo národní hosté.
Obcím bylo nařízeno
postarat se o jejich
ubytování a stravování.
1945
Tento rok byl rokem
skončení války a všeho
utrpení. Bohužel nebyl
všemu konec.
Bylo nařízeno, aby
všichni mladí zemědělci
byli posláni kopat
zákopy pro ustupující
německou armádu. Ze
Ždánic byli posláni na
zákopy do Rakous.
Na jaře se začal režim
hroutit. Po silnici
Černokostelecká proudila
vozidla směrem ku Praze.
Byl to již panický
ústup.
V obci byla vytvořena na
mostě překážka, aby
zabránila jízdě směrem k
Olešce. Bohužel na udání
jedné německé ženy byl
ke Ždánicím poslán menší
vojenský oddíl aby
nastolil pořádek.
Po příjezdu k mostu
zahájila stráž palbu a
Němci opětovali. Při
přestřelce padli čtyři
zdejší občané.
Celou noc je obec
odstřelována a bylo
jediné štěstí, že
velitel německých vojsk
nenařídil žádná jiná
trestní opatření.
9. května byl pořádán
společný pohřeb obětí
přestřelky.
Konečně 10. května
projíždí naší obcí česká
jednotka, která se
zúčastnila bojů po boku
sovětské armády.
1946
U skladiště, na místě,
kde padli naši občané,
je postaven žulový
památník s jejich jmény.
Švehlův památník je
přetvořen (za války
poničen) lidem, kteří
zahynuli za okupace na
popravištích nebo v
plynových komorách,
vytesáním jejich jmen.
Památník byl odhalen 6.
července.
Téhož roku se konaly
volby do ústavodárného –
národního shromáždění.
1947
Tento rok panovalo
veliké sucho a následkem
je špatná úroda.
Ministerský předseda K.
Gottwald musel požádat o
pomoc Sovětský svaz.
V srpnu zemřel syn
našeho kronikáře p.
Jelínek Stanislav, který
byl osvětovým
pracovníkem Sokola a
pracoval zde jako
učitel.
1948
9. března bylo u
Černínského paláce
nalezeno na dlažbě mrtvé
tělo ministra zahraničí
Jana Masaryka.
V červnu se prezident
republiky Dr. Edvard
Beneš vzdal svého úřadu
a zvolen byl K.
Gottwald.
Na ždánickém kopci je
žulovou kostkou
vydlážděna státní
silnice.
1949
Místní národní výbor se
usnesl na pořízení
biografu v Sokolovně.
Hasičský sbor na jeho
zařízení věnoval 60 900
Kčs.
Dvůr Běšínov a Diblíkov
je znárodněn, les Ostrák
převzat státem jako
obora, les Panská stráň
je přičleněn k lesu
ždánickému.
Oproti hostinci p.
Kolenské je postavena
sběrna mléka.
Vydlážděná část
ždánického kopce je
zprovozněna.
1950
Obecní hospodářství je
převzato státem tak, že
veškeré příjmy byly
zasílány státní bance.
Obec dostávala určitý
obnos na vydání, tak
zvaný limit.
1951
Zápis z tohoto roku je
velmi sporadický.
Z příkazu ministerstva
osvěty byla rozpuštěna
knihovní rada a knihovnu
převzal do své péče sám
stát.
1952
V tomto roce byla
zrušena parní pila (
pila u Kubelků ) a na
jejím místě byla zřízena
Státní traktorová
stanice. Sem byly
dopraveny hospodářské
stroje, které byly
převzaty od zemědělců.
Od 25. října se jednalo
o založení Jednotného
zemědělského družstva,
které mělo vzniknout 1.
ledna 1953. Za
přítomnosti okresního
zástupce bylo zřízení
družstva schváleno.
V létě řádila větrná
smršť, která způsobila
velké škody jak na
polích tak i v lese.
Pole na Hradčanech a u
Rohlíkova se nechala
zalesnit, neb nikdo
neměl zájem tato pole
obdělávat.
1953
Obec vybírala dávky z
domácích zvířat ze
žárovky ( doslovná
citace, bohužel
nezjištěno, co myšleno
tím jest ). Takové
poplatky ve zdejší obci
nebyly nikdy předtím
vybírány.
Od 1. ledna vstoupilo v
platnost založení JZD.
Do družstva, kromě tří
malozemědělců, vstoupila
celá obec. Dobytek byl
sveden do několika
větších stájí. Část
mladého dobytka byla
ustájena v Běšínově.
Dále obec předala
veškeré pozemky, sady a
pastviny do správy JZD.
1954
V květnu napadlo velké
množství krup, které
napáchaly velké škody na
polích.
Velkou výpomoc JZD
poskytla jeho patronka –
továrna Tatra z Kolína –
odpracováním na
brigádách
( brambory a řepa ).
Obec provedla úpravu
úřadovny MNV a zřídila
dětskou poradnu.
Na křižovatce u Svatých
Jánů byla vybudována
autobusová čekárna.
1955
I tento rok byl pro
úrodu velmi špatný.
Dlouhotrvající mrazy,
poté velmi deštivé
počasí a bouřky se
podepsaly na opožděné
sadbě a sklizni.
1956
Počasí začátkem roku
bylo velmi rozmarné, ale
na úrodu ( oproti roku
loňskému ), působilo
blahodárně.
V obci se pořádaly
zájezdy a výlety za
kulturou, které
plánovalo vzniklé,
rodičovské hnutí.
1957
17. března byla
slavnostně zahájena
výstavba kravína pro
JZD.
27. dubna byla spatřena
kometa a tento úkaz
trval několik dnů.
24. listopadu pořádal
Československý rozhlas
estrádu při dokončení
výstavby pro JZD. Zde
účinkovali přední
umělci, jako byl
Jaroslav Marvan a Irena
Kačírková.
Nová autobusová čekárna
u Svatých Jánů je díky
školním dítkám
zdemolována.
1958
V srpnu proběhla ve
zdejší Sokolovně
rozprava rady ONV, která
trvala až do rána.
Účelem bylo přesvědčit
soukromě hospodařící
rolníky, aby se rozhodli
pro vstup do JZD.
Ve škole byly položeny
parkety a vybudováno
splachovací WC. Taktéž i
Sokolovna prošla
stavební úpravou –
splachovací toalety a
nový komín.
1959
V tomto roce, 12. září,
byla vypuštěna první
kosmická raketa na Měsíc
ze Sovětského svazu.
V únoru pokračuje další
přijímání nových členů
do JZD.
Spolupráce MNV a JZD
směřuje k zajištění a
rozšíření veřejného
rozhlasu a osvětlovací
sítě.
Je schválen výsledný
plán, kde se jedná o
stavbu nového kravína a
vepřína.
1960
Tento rok byl rokem
vysoké politické
aktivity. Probíhaly
mohutné oslavy 15.
výročí osvobození naší
vlasti. Byla vyhlášena
nová socialistická
ústava a nová územní
organizace státu.
Probíhala školení
civilní obrany. Dochází
ke stabilizaci a
hospodářského rozmachu
JZD.
1961
12.dubna byl vyslán do
vesmíru první člověk –
sovětský kosmonaut – J.A.
Gagarin.
V březnu se konalo
sčítání osob na celém
území státu.
1962
Začátkem roku postihla
žactvo školy chřipková
epidemie a následkem
toho byly prodlouženy
pololetní prázdniny.
Koncem roku vypukla v
obci infekční žloutenka.
1963
V průběhu roku došlo ke
sloučení JZD Malotice a
JZD Ždánice v jeden
hospodářský celek.
Středisko je
přestěhováno do Ždánic.
1964
V první polovině tohoto
roku pracovaly dva
národní výbory. A to v
Maloticích a ve
Ždánicích. Společně
zajišťovaly řádný chod
sloučeného JZD. Zabývaly
se přípravou voleb a
sloučením obcí Ždánice,
Lhotky a Malotice v
jedno MNV v Maloticích.
Dům, čp. 24, kde bylo
pohostinství, odkoupila
Jednota Kolín. Ta
provedla rozsáhlou
adaptaci a zřídila v
domě pohostinství,
prodejnu samoobsluhy a
sociální zařízení.
1965
Dlouhotrvající deště
způsobily ve všech
krajích republiky velké
záplavy a následkem toho
i velké hmotné škody.
Strana a vláda rozhodla
o uzavření malotřídních
škol a proto došlo také
k uzavření jednotřídní
školy ve Ždánicích.
Ovšem ne moc s kladným
ohlasem občanů, neb
zdejší školu
navštěvovali po celé
generace.
Ve školní budově byla
zřízena úřadovna OV a
přemístěna obecní
knihovna.
1966
V tomto roce měl NV v
plánu dvě akce Z.
Vybudování kanalizace a
sloučení JZD s částí JZD
Barchovice.
1967
Naše vláda provedla
některá opatření, která
se bezprostředně
dotýkala všech vrstev
obyvatelstva. Snížení
ceny benzínu, zavedení
daně z motorových
vozidel a úpravu činží a
spotřebitelských cen.
Životní úroveň lidí
stoupá. Pořizují si
různé elektrické
spotřebiče, televizory a
motorová vozidla.
1968
V našem politickém a
hospodářském životě
došlo k velkým změnám.
Po stránce politické byl
velmi bohatý na
události.
Začátkem roku probíhal
tzv. Obrodný proces –
měl napravit deformace
let minulých a zároveň
docházelo i k velkým
personálním změnám v
řadách našich
představitelů, včetně
prezidenta republiky.
Celý život v naší vlasti
byl narušen z 20. na 21.
srpna příchodem vojsk
Varšavské smlouvy.
Od 1. ledna byly
zavedeny tři volné
soboty.
V Kapském městě byla
provedena první
transplantace srdce (
lékař Chriss Barnard ).
V březnu shořel
následkem nedbalosti při
kouření kravín a stodola
JZD v obci.
1969
Dne 16. ledna se student
Jan Palach upálil v
Praze na Václavském
náměstí jako vzdor proti
sovětské okupaci.
21.července sestoupil na
povrch Měsíce americký
kosmonaut Neil Armstrong
– velitel lodi Apollo
11.
Nadále pokračuje v obci
budování povrchové
kanalizace.
1970
Je provedena řada akcí
zaměřených pro zlepšení
životního prostředí
občanů – buduje se
veřejné výbojkové
osvětlení, je položena
další část kanalizace,
je prováděn úklid parku,
veřejného prostranství a
u pomníku padlých.
1971
V tomto roce bylo
provedeno mnoho akcí,
které směřovaly ke
zlepšení životního
prostředí v obci –
vybudování obrubníků k
chodníkům, části
povrchové kanalizace.
Zhotoven byl přepad
rybníku, vyčištěna
studánka a vybudována
podezdívka a oplocení u
pomníku padlých u
sokolovny.
MNV jedná s majiteli
pozemků o jejich
odprodeji ohledně
výstavby bytových
jednotek.
1972
V březnu byly i v naší
zemi zaznamenány slabší
otřesy půdy způsobené
zemětřesením. Epicentrum
se nacházelo v alpské
oblasti v Rakousku.
V květnu byla dána do
provozu největší
československá
vodárenská soustava na
řece Želivce – zdroj
pitné vody pro Prahu a
okolí.
Přes katastr obce se
položilo potrubí
tranzitního plynovodu z
SSSR do NSR.
Pokračuje se v budování
( částečné ) kanalizace,
rozšíření výbojkového
osvětlení a opravuje se
rozhlasová ústředna.
1973
Největší událostí v naší
republice bylo velké
snížení cen automobilů –
hlavně domácí výroby – z
důvodu zvýšené výroby
více jak o 25% a
dovozních o 22%. Zaveden
byl opět jednotný
převodní poplatek – 600
Kč.
V naší obci pokračuje
výstavba chodníků a
pokládání dlaždic,
dochází k adaptaci
budovy občanského
výboru.
1974
Dochází ke sloučení JZD
Ždánice a JZD Toušice,
vzniká JZD Malotice.
V březnu provedla vláda
zdražení benzínu o 100%
a byla zrušena daň z
motorových vozidel.
Září se vyznačuje velkým
množstvím hub, které
lidé nepamatují. Z lesa
jsou přinášeny nejen v
košících, ale i v
kufrech.
Stále pokračuje budování
chodníků.
1975
Z rozhodnutí ONV odboru
kultury, bylo rozhodnuto
o přemístění památníku
obětí německého fašismu
na ždánickém kopci do
Kolína. Důvodem bylo to,
že prý umístění
památníku v tomto místě
nebylo ve vztahu k hnutí
dělnickému a ani k boji
proti fašismu.
Pokračuje se v budování
započatých akcí jako je
dokončení přestavby
budovy MNV, požární
zbrojnice, kanalizace a
komunikace.
1976
Dále se buduje povrchová
kanalizace a zadláždění
vozovky, rozjíždí se
výstavba dílen.
1977
Dne 29.3. dle údajů
Českého statistického
úřadu dosáhl počet
obyvatel ČSSR 15
miliónů.
V červnu se naší obcí
prohnala velká bouřka
spojená s krupobitím.
Padaly kroupy i kusy
ledu ve velikosti
vlašských ořechů.
Obrovské škody v
zemědělství byly
nesmírné.
Je dokončena stavba
dílen, včetně
komunikace.
1978
Velkou událostí v naší
zemi byl uskutečněný let
na oběžnou dráhu kolem
Země československým
kosmonautem – letcem ČLA
a kapitánem Vladimírem
Remkem (Sojuz 28).
1979
V dubnu na výborové
schůzi TJ Sokol bylo
schváleno založení
oddílu kopané pod názvem
TJ Sokol Ždánice.
Započalo se s budováním
kabin a sociálního
zařízení na hřišti.
Po založení byla sepsána
s JZD smlouva na
finanční podporu pro
úpravu hřiště a na
materiální vybavení
hráčů. Ti se zavázali
družstvu dodáním 50q
sena v rámci sklizně z
nepřístupných ploch.
1980
V první polovině roku
byla dokončena stavba
nové šesti bytovky a v
závěru roku druhé.
Výstavba silážního žlabu
a rekonstrukce sušičky a
polního mlatu.
1981
Vybudování nové
komunikace k
ovocnářskému středisku a
provedení vnitřních
vybavení a instalací v
nových bytovkách.
1982
Nadále se vedly spory o
přemístění památníku
obětí fašismu do Kolína.
Podle odkazu na rok 1968
došlo k odvozu památníku
a posléze jeho vrácení.
Z památníku byla
odstraněna jména padlých
a zároveň změněn nápis
na oblouku.
Původní nápis: Vám, kdož
jste pro vlast trpěli a
umírali, z vděčnosti
národa na paměť a k
výstraze.
Nový nápis: Obětem
fašismu a padlým
bojovníkům v boji za
svobodu 1938 – 1945.
Bohužel v 90 letech byl
nápis odcizen.
Je trochu zmatečné
zapracování historie o
převozu památníku.
Ale jak je alespoň
trochu patrno ze zápisu
v kronice, ždánický lid
se statečně bránil proti
tomuto rozhodnutí.
1983
V červnu se konalo v
Praze světové
shromáždění Za světový
mír a život proti
jaderné válce. Cílem
bylo posílení jednoty
pro zastavení jaderného
zbrojení a posílení
bezpečnosti ve světě.
1984
A opět, jako poslední
roky, dochází ke zvýšení
maloobchodních cen ve
státě.
Svět se zabývá otázkami
jaderných a chemických
zbraní.
V říjnu podlehla
zraněním, která utrpěla
při atentátu,
předsedkyně indické
vlády, Indíra Gandiová.
Ve Ždánicích dochází k
vybudování chodníku k
čekárně k Jánům, včetně
osvětlení.
JZD provedlo úpravu
komunikací ke svým
objektům.
1985
40. výročí osvobození
naší vlasti.
Výstavba nové prodejny
Jednoty. V rámci akce
COZ byla upravena
veřejná prostranství –
opraveny autobusové
zastávky, nátěry plotu u
pomníku padlých,
opravena hřbitovní zeď a
zhotovení stožárů na
vlajky.
V lednu došlo v Ženevě k
sovětsko – americkému
setkání ohledně
projednávání otázek
vztahů SSSR a USA.
1986
V srpnu opět postihlo
kraj silné krupobití
doprovázené silným
nárazovým větrem. Škody
byly nevyčíslitelné a s
jejich odstraňováním
pomáhali i vojáci.
Byla opravena komunikace
podél mechanizačního
střediska a přes most.
Členové SPO Ždánice
provedli překopání a
položení rour a
zabetonování výpustě u
rybníku. Zajištěna
dokumentace na výstavbu
trafostanice, rozvod a
na výstavbu požární
garáže.
1987
Dochází k výstavbě
trafostanice a
kabelizace k bytové
výstavbě JZD.
Započalo se s oplocením
staveniště požární
garáže.
1988
V tomto roce byly
dostaveny další dva
bytové domy- okály.
Byla přeložena přípojka
k požární zbrojnici a
položení kabelu
veřejného osvětlení a
rozhlasu.
V našem státě začíná
docházet k destabilizaci
politické scény, která
se naplno projevuje v
roce 1989.
Začíná nová etapa našeho
života, ke které hledíme
s velkou nadějí a přáním
lepšího žití.
Ať každý posoudí sám,
zda splnilo se vše, čím
naplněno bylo jeho
srdce.
KONEC |