Dějiny naší obce

Kdy přesně byla obec Ždánice založena
o tom se nadá nic určitého říci. Pravděpodobně vznikla v devátém až desátém století, jako podhradí staroslovanského dřevěného hradu, jehož zbytky dvojitých valů bylo ještě nedávno možné spatřit v lese Zádušce a Panské stráni. Jméno Ždánice odvozuje se pravděpodobně od zakladatele Ždán- Ždánici- Ždánice. Že zdejší krajina byla obydlena již od nepaměti svědčí pozůstatky tak zvaných kulturních jam V dědinách, znatelných po tmavých místech v ornici, kde byly nalezeny různé střepy a starožitnické nálezy. V lese Ostráku a na vrchu Kozáku na Spálence byly nalezeny pazourkové nože mlaty a bronzové jehlice.

Ves Ždánici daroval král Přemysl Otakar II.
s lesy, rybníky a veškerým příslušenstvím klášteru mnichů Listerciáků v Sedleci u Kutné Hory. Král Václav II. v roce 1305 dar potvrdil. Za časů Karla IV. Držel Ždánice Ješek z Kostelce  a po té je prodal Jetřichu z Portic ke klášteru ve Skalici u Kouřimi to se píše rok 1357. 18.června 1358.

Po válkách husitských
napsal Ždánice císař Zikmund Volfratovi z Radině za odměnu za služby válečné. Roku 1452 připsal král Jiří z Poděbrad Ždánice městu Kouřimi. Roku 1470 položili měšťané ze Ždánic do Kouřimi vodovod. V držení města zůstaly Ždánice i po zabrání statků zádušních v roce 1547. Roku 1550 dali ves sice připsati panu Kašparovi z Granova, ale brzy ji opět dostali zpět. Roku 1562 koupilo město od opata Jakuba i konventu kláštera Sedleckého a Skalického ves Ždánice a dvory Diblíkov, Běšínov a Kácov za 1000 kop grošů českých a 6 kop platu věčného. Ves koupilo město proto, aby mělo zajištěnu dodávku vody.

Po bitvě na Bílé Hoře
propadlo město Kouřim a sním i ves Ždánice s lesy a rybníčky z jednoho z nich proudila voda potrubím do města, do komory královské. Tato komora prodala roku 1623 ves Karlu knížeti z Lichtouskina a ten ji připojil k panství Kosteleckému.

Roku 1615
bylo neobyčejně horké léto s vichřicemi a zemětřesením jež i zde bylo velmi znatelné. Veliká sucha byla v letech 1637, 1647, 1652, 1657, 1661. Roku 1665 se ukázala kometa a pak následoval tak suchý rok , že vyschly všechny studny ve vsi. Lidé jezdili i míle daleko pro vodu. Lidé sucho přičítali působení komety.

Válka třicetiletá
zpustošila tento kraj. Vypáleny byly obce Štolmíř, Lineč a Žhery, částečně vypáleny a zpustošeny Plaňany, Tismice, Chotýš, Přistoupim, Liblice a Nová Ves, zdejší obec, tehdy skoro celá ještě ukrytá v údolí zůstala válečné zhouby ušetřena a lid slušně životními potřebami zaopatřen zůstal.

Roku 1630-31
objevila se v Čechách asijská cholera, mnoho zdejších lidí jí padlo za oběť.

1730
patřily Ždánice k Plaňanskému panství. 1738 byl vyhlášen třetí robotní patent, který nařizoval v čase potřeby robotovat šest dní v týdnu. V roce 1740 se stavěla nová silnice od Kolína přes Plaňany do Prahy, ždáničtí obyvatelé- poddaní též museli při stavbě silnice robotou pracovati. Dne 7. května 1759 darovala Marie Terezie  majitelka panství černokosteleckého zdejšímu kostelu 400 zlotých z části těchto peněz byl zhotoven nový oltář.

1771
byla velká bída po vsi se pohybovalo denně několik desítek žebráků. Na začátku roku nikdo nebral čeládku do služby. V únoru napadlo mnoho sněhu, který za velmi tuhých mrazů zůstal až do března. Na květnou neděli 24. března začal opět padat sníh padal pět dní  sněhové vánice trvaly až do 9. května. Potom okamžitě následovalo horké jaro. 1770 bylo v obci všeobecné sčítání lidu, při sčítání se také začaly poprvé číslovat domy, do této doby byly stavení bez čísel.

1781
po nestálém počasí v zimě se střídalo teplé a studené vlhké počasí na jaře z čehož se velmi rozmnožily housenky a žížaly, ty zlikvidovali vyrážející pupeny a listy, občané je museli hubit neboť stromy by ani nevykvetly. 20. června přišla velká bouře s krupobitím v celé vsi i v okolí způsobila velké škody hlavně na úrodě.

1784
od ledna byly velké mrazy a mnoho sněhu to trvalo až do 24. února, kdy nastala velká obleva a hodně pršelo z čehož nastala povodeň , která se nevyhnula ani naší vsi hodně sklepů bylo zaplaveno a stěny domů byly velmi vlhké. V Praze se voda valila až přes zábradlí Karlova mostu.

1787
vyšlo císařské nařízení, že posvícení se musí slavit všude najednou a to třetí neděli v říjnu, protože posvícením v různé době mnoho času a peněz se utratilo.

1788
byly zavedeny nové peníze krejcary, grešle, troníky a haléře. Od tohoto roku se začaly uvádět data statistická a to z farní matriky malotické.

1792
v červnu bylo velmi teplé počasí a tu se rozmnožily housenky v takovém množství , že v celé vsi ožraly listí ze stromů, i na řepkách se objevilo velké množství malých zelených housenek, které velkou škodu způsobily. Po té v červenci přišla velká vedra, takže obilí valem uschlo, nikde se nedostávalo sekáčů, neboť obilí uzrálo stejně v nížinách tak i ve vyšších polohách.

1797 28 června
se na obcí přehnala velká vichřice, která trhala střechy a lámala stromy. 6. července přišla bouřka s prudkým větrem, který scházel prakticky všechno ovoce ze stromů.

1798
byla ve vsi a okolí taková úroda švestek, že se stromy lámaly pod tíhou plodů.

1799
se objevily ve vsi neštovice, ten rok zemřelo ve vsi 21 lidí z nichž hlavně v listopadu a prosinci 13 na neštovice.

1801
tohoto roku byly zrušeny 8groše a 2groše, stahovány staré bankocetle a vydány nové po 5,10,25,50,100 a 500zl. Shledáno v odváděných starých bankocetlích za mnoho miliónů falešných. Též se objevovaly stížnosti na drahotu piva, neboť stávalo 5 a půl krejcaru a nyní 6 krejcarů. 

1802
ve dnech 13. a14. ledna byly velké mrazy. Od 19.ledna do 9.února mrazy polevovaly a v noci nato byla veliká bouře a ve 4 hodiny ráno od jihu k severu letěla ohnivá koule na obloze, patrně povětroň čili meteorit. V polovině dubna opět uhodily mrazy. Napadl sníh a na stojatých vodách byl led na půl coule.

1804
začátek dubna se projevoval sněhovými a deštivými přeháňkami, které se změnily ve větší deště, jež byly příčinou toho, že na řekách stoupla voda jako před 200 lety.

1805
25.května vydal Jan z Lichtenstejna všem rychtářům černokosteleckého panství oznámení, že nastupuje na panství jako jeho majitel.
Pro stálé deště a chladna se setí zdržovalo, úroda se ukazovala velmi špatná a drahota obilí stoupala. Ke konci července začaly žně, lidé spěchali se sekáním a zrno ještě měkké dosoušeli. Aby bylo zamezeno spekulacím s obilím, bylo zakázáno prodávat obilí židům a handlířům.
Ve žních byly nařízeny odvody mladíků a koní k vojsku, čímž se práce na polích zdržovala.
Až do této doby nosili úředníci, vyšší stavy i vojsko copy. V červnu tohoto roku dal si císař František cop ustřihnout. Jeho příkladu pak následovali všichni muži, kteří tuto ozdobu nosili.

1805 -1860
jsou v kronice zmiňovány pouze narození, sňatky, úmrtí a majetkové poměry zdejších občanů.

1866
ve válce Rakouska s Pruskem se do obce rakouské vojsko vůbec nedostalo.Teprve po rozhodné porážce rakouského vojska u Hradce Králové přijeli do Ždánic nejprve pruští červení husaři a po nich teprve pěchota v modrých uniformách. Před Prušáky byl ohromný strach, lidé veškerý svůj majetek schovávali do sklepů a dobytek ukrývali v okolních lesích.
Velké obavy z pruských vojsk však byly celkem zbytečné, protože  vojáci se chovali vůči občanstvu slušně.

1869
byla provedena oprava zdejšího kostela.

1871
v květnu se opravovala zeď u hřbitova a obec si stěžovala patronátnímu úřadu v Kostelci, že se při tom upotřebovává špatný materiál.

1872
v tomto roce neměla obec často na zaplacení povinných platů, a proto byla  exekuována.
V tomto roce zakoupila obec malou přenosnou hasičskou stříkačku.

1873
toho roku proběhla volba volitelů k volbě poslance do říšské rady.

1875
je zaznamenáno dvojí policejní tažení, v únoru a listopadu. V noci byla zkontrolována všechna obydlí a všichni cizí nocleháři , kteří neměli písemné úřední průkazy o své osobě, byli zatčeni. Prohlídku vykonával starosta, jeden radní a jeden člen obecního výboru. Někdy se dostavil i četník. Dne 2. května se konala veřejná schůze všeho občanstva svolaná představenstvem, aby bylo určeno místo ke stavbě školy.
V září objevila se mezi hovězím dobytkem slintavka a kulhavka.
Zápis tohoto roku ukončil 30.12. zdejší starosta slovy: „Kdo tu knihu ukradne, tomu ruka upadne.“

1876
obec upomínala zádušní úřad v Kostelci nad Černými lesy, aby dal do pořádku mostek k zádušním polím. Ale protože se tak nestalo, odvolala se obec k c.k. okresnímu hejtmanství v Kolíně a i okresnímu výboru v Kouřimi, aby zádušní úřad k tomu donutily.
V říjnu se objevila u vepřového dobytka nemoc, která zničila větší počet vepřů.

1877
stavěla se nová škola a nová obecní kovárna.

1878
nařízena sbírka pro okupační vojsko v Bosně a Hercegovině.

1880
29. února se konaly nové volby obecního zastupitelstva a představenstva. Teprve tohoto roku byl zapsán protokol o schůzi zastupitelstva: Shledalo se, že nová obecní kovárna má ve východní části trhliny, což bylo vytýkáno dřívějšímu starostovi, že nebyl náležitý dozor na stavbě. Byl podán v zastupitelstvu návrh, aby bylo zjištěno, jaká škoda tím povstala, a aby bylo rozhodnuto o tom, kdo ji má hradit. Návrh byl většinou zamítnut, trhliny zamazány a kovárna, prohlášená za životu nebezpečnou, stála dál. Náklady na opravu zaplatila obec.
Byla provedena oprava mostu a obecních cest.

1881
proběhla jediná schůze obecního výboru.
Začínala se více rozvíjet péče o ovocné stromoví. Byly zaváděny jarní, letní a podzimní hlídky.

1882
okresní hejtmanství vyzvalo obec, aby postavila na hřbitově umrlčí komoru.

1883
15. dubna se zastupitelstvo ohradilo proti nařízení c.k. okresního hejtmanství, že má obec zaplatit ruční a potažní práce při stavbě kostela. Navrhlo, aby se práce zaplatily ze zádušní kasy ždánického kostela.
30. října byla zakoupena čtyřkolová pojízdná stříkačka.  Začátkem listopadu byla přivezena do obce. Druhého dne vyzkoušena a hned nato vypukl požár, který zachvátil asi tři domy.
Pro obecní stříkačku byla postavena hasičská kůlna.

1884
byla obcí zakoupena výzbroj hasičskému sboru.
27. března žádala obec, aby c.k. okresní hejtmanství donutilo černokostelecký patronát zdejšího kostela ke stavbě nového. Okresní hejtmanství vyzvalo znovu obec, aby na hřbitově postavila umrlčí komoru. Obec odpověděla, že tak učiní, až bude kostel opraven a hřbitov rozšířen. Dne 22. června se opět obec domáhala postavení nového kostela. Dosavadní byl již 4 roky uzavřen pro zchátralost.

1885
v této době prosperovala honitba, bylo zastřeleno 158 zajíců, 20 králíků,1 bažant, 150 koroptví, 11 křepelek, 2 tchoři a 2 jestřábi.

1886
v některých krajinách se objevila cholera, a proto byla učiněna preventivní opatření.
 Z nařízení úřadu byla ustanovena čtyřčlenná zdravotní komise, která měla dohlížet na čistotu v obci a dezinfekci veřejných místností.
Dne 10. března proběhly obecní volby, proti nim byl však podán protest. Hejtmanství nařídilo, aby tam byly zaslány volební seznamy i hlasovací lístky a nařídilo volby nové na 18. března.
C.k. místodržitelství vydalo nařízení proti kořalečnímu moru. Obecní zastupitelstvo navrhlo, aby se kořalka nesměla prodávat na dluh a aby dluhy byly nevymahatelné. Dále navrhlo, aby pijákům byla odepřena chudinská podpora, a kdo by byl zjištěn jako opilý, byl zavřen na 2 až 4 dny a ten, u koho se opil, aby byl pokutován.

1888
v obci i v okolí se rozšířil mezi dětmi záškrt, kterému podlehlo několik dětí.

1889
se stavěla silnice od obecní kovárny vsí až na silnici jdoucí od Svatých do Kouřimi, kterou později převzal okres.

1901
Od tohoto roku jsou veškeré účty značeny místo zlatých - v korunách. Koruny se razily z mincovního stříbra a  měly poloviční hodnotu zlatého. 

V letech 1902 - 1903,
byly opět vysázeny třešně podél státní silnice.A jak jsme už psali, byly zase úmyslně poškozovány neznámými pachateli,kteří stromky pořezali. Obec vypsala odměnu za dopadení nebo prozrazení pachatele , ale bezvýsledně.

Na křižovatce - v pravo od vývěsky,byla postavena mostní váha, za peníze utržené za trávu z polních mezích. Hospodáři, kteří se podíleli na této akci, měli právo vážit si zdarma.

Toho roku trpěla obec nedostatkem vody a tak byli hospodáři nuceni hnát krávy k rybníku. Odtud si také odváželi domů ve voznicích vodu. Pro snadné plnění voznic, bylo na hrázi postaveno řetězové čerpadlo.

1903
Během roku 1903 byly objednány lité,železné roury pro obecní lampy.

1905
obecní zastupitelstvo jmenovalo  čestným občanem jeho jasnost, nejvyššího maršálka, knížete Jiřího Lobkovice pro jeho zásluhy.

1906
11. ledna 1906 se v obci konaly volby nového zastupitelstva.Proti němu však byly námitky, čímž se nastoupení nového úřadu oddálilo.v dubnu, až po zamítnutí odvolání, nastoupilo nové zastupitelstvo.Téhož roku se také rozhodlo, že bude zrušen dolejší rybník a místo něj postaveno dětské hřiště. 

1907
Začátek ledna roku 1907 se projevil velkými mrazy,kdy i při pohřbech se pan farář jenom pomodlil a ostatní modlitby dokončil v kostele.
Následný měsíc se v obci objevily ovčí neštovice a záškrt.
V červnu se konala v Kouřimi velká, národní slavnost, jíž se zúčastnila i zdejší mládež v národních krojích.Ta předvedla starobylý zvyk,dávání věnce za hospodu za přispění vtipných říkanek- zde kronikář neuvádí podrobnější vysvětlení tohoto zvyku.
26.července vyhořel v obci domek - vzňala se hromada vyschlého chvoje od odhozeného nedopalku. 

1908
V roce 1908 se v sadech objevilo velké množství housenčích zámotků a prsténků.
Před žněmi poškodily kroupy velkou úrodu.
Na oslavu 60.narozenin císaře, byly vysázeny u dolního rybníku lípy za účasti školní mládeže. Do rybníku bylo vypuštěno 57 kg kapří násady.

1910
Z důvodů finančních zamítlo zastupitelstvo roku 1910 žádost občanů o zřízení vodovodu, při příležitosti kopání studny u váhy. 

1914
Počasí roku 1914 bylo celkem příznivé a tomu odpovídala velmi dobrá úroda.
Zavraždění následníka trůnu , arcivévody Ferdinanda D´Este a jeho manželky, vévodkyně Žofie z Honenbergů, rozené hraběnky Chotkové, v Sarajevě, mělo za následek vypovězení války - 26.července - Srbsku.
V polovině července roku 1914 přinesl časopis „Moravská Orlice“ pozoruhodný článek , ve kterém mimo jiné stálo- 15. září roku 1912 prohlásil jeden vysoce postavený zednář o rakouském následníku trůnu: Je to zdatný chlapík. Škoda, že je odsouzen. Zemře na stupních trůnu - a tato předpověď se 28. června 1914 vyplnila..
Války se zúčastnilo Německo, Rusko, Francie, Anglie, Turecko, Bulharsko, Itálie, Belgie, Japonsko a severoamerické státy.
Byla vyhlášena částečná mobilizace armády a 29. července mobilizace všeobecná.
Také z naší obce nastoupila celá řada záložníků.Veškeré úřední vyhlášky se musely oznamovat bubnováním.
Zdejší obec byla nucena poskytnout k válečným účelům párové povozy a koně a valnou část obilí, která byla prodána do Německa.
Na podzim a v zimě cena obilí značně stoupla - tomu byla učiněna přítrž císařským nařízením- jímž byly stanoveny tzv. maximální ceny obilí- nejvyšší přípustné ceny.

1915
V únoru 1915, aby byla zabezpečena výživa obyvatelstva a zásobování vojska, zřídil stát obilní ústav. Veškeré zásoby meliva a obilí byly sepsány a zabaveny. Spotřeba obyvatel byla obilním ústavem omezena.Kdo měl vlastní úrodu, ten směl umlít tolik obilí , které stačilo na určitou dobu k obživě - těm se říkalo samozásobitelé.
Kdo byl odkázán na nákup obilí - byli tzv. chlebenkáři. O ty se starala zásobovací komise.
Od 1. listopadu se počítalo na osobu s 320 g mouky na den. Z úsporných důvodů se doporučovalo občanům jíst zeleninová jídla.
Začaly se omezovat příděly veškerých potravin, do chleba se přidávala náhražka.V září byly zavedeny bezmasé dny.V domácnostech a hostincích bylo zakázáno vaření a pečení masa v pondělí, ve středu a v pátek.
21. listopadu zemřel císař František Josef.
Během let válečných se prováděla rekvizice (odebrání, vymáhání ) dobytka,obilí a došlo i na kostelní zvony. Ve Ždánicích byl odebrán zvonek ve zvoničce a z kostelní věže zvon „Markyta“.

1917
V roce 1917 - od 16. dubna do 17. září byl zaveden letní čas. Hodiny se posunuly o 1 hodinu napřed, ale lidem to praktického výsledku nepřineslo.
Během první světové války padla nebo byla zraněna velká část zdejší mužské populace. Někteří se vraceli z ruského zajetí jako ruští legionáři.

1918
Konečně nadešel 28. říjen 1918 - den svobody - konec první světové války.
Lidé vyvěšovali prapory v národních barvách, všude byla radost a slyšet smích.Byl nejen konec války, ale zároveň vznikl samostatný stát, jehož hranice byly ustanoveny mírovými smlouvami.
V Praze se ustanovil národní výbor ze zástupců všech politických stran, který převzal vedení všech státních úřadů civilních a vojenských.
Tak splnila se prý slova J.A.Komenského - vláda věcí našich vrátila se do našich rukou.
Říše Habsburků s jedenácti národy porušila spravedlnost. Na bráně císařského hradu ve Vídni byl nápis: Spravedlnost základem říše. Ale spravedlnost v říši umřela a proto umřelo Rakousko.Máme svobodu, máme svůj stát. Chvála Bohu. Dej Bůh, aby národ vedl své záležitosti tak, aby zavládl u nás pokoj, blahobyt a vespolná láska mezi všemi vrstvami národa- citace z kroniky.
Večer 7. listopadu se slavilo dosažení samostatnosti státu. Místní odbor Sokola, sbor hasičský, školní mládež a velké množství občanů vyšlo v průvodu na kopec, kde byla zapálena hranice a v ní spáleny obrazy obou císařů.

1919
Roku 1919 byla 1. července volba nového starosty a do zastupitelstva volba 15 členů.28.prosince došlo mezi členy zastupitelstva k velkým neshodám tak, že 9 členů odešlo a jednání se dokončilo až 25. ledna následujícího roku.
Aby z jiných zemí bývalého Rakouska - Uherska nebylo k nám dopravováno více bankovek- bylo nařízeno jejich kolkování.

1922
20.dubna roku 1922 byl slavnostně odhalen pomník padlých, postavený u státní silnice při pěšince vedoucí ke Lhotkám. Pomník představuje lva, který tiskne dvouhlavého orla. Sousoší je z pískovce, sám pomník je ze žuly.

1923
Na schůzi svolanou starostou obce se dostavilo minimum členů a tudíž nemohlo být nic projednáno. Členové zastupitelstva se nedostavili z důvodu nespokojenosti se správou obce. Následkem toho okresní úřad obecní zastupitelstvo rozpustil a ustanovil správní komisi, která dočasně zastupovala vedení obce do nových voleb, které se konaly v říjnu.
Za tohoto zastupitelstva se šířila myšlenka o elektrifikaci obce, která v budoucnu byla zadána elektrickému závodu v Golčově Jeníkově.
Též byla podána žádost ředitelství pošt, aby zdejší obec byla přidělena poštovnímu úřadu v Maloticích.

1924
V dubnu tohoto roku přišla velká bouře s krupobitím, která ale větších škod ani na majetku a ani na úrodě nezpůsobila.
V květnu byl přeměřen Rohlíkov a byly stanoveny správné hranice k sousedním pozemkům.
V létě byla urgována žádost obce o přidělení k poště do Malotic a v září se jednalo o zřízení osvětlovací a motorové elektrické sítě.
V tomto roce byla postavena sokolovna.


1925
V lednu byla provedena kolaudace na sokolovnu.
Jednoho večera v květnu byla svržena socha sv. Jana Nepomuckého, která stála na křižovatce u Svatých, z podstavce do silničního příkopu. Při vyšetřování bylo zjištěno, že byla zezadu páčena motykou. Pachatelé vypátráni nebyli a socha se přestěhovala do Malotic na faru.
Zanedlouho byly uraženy ruce soše sv. Prokopa stojící naproti. Pachatelé opět nebyli vypátráni a oba tyto činy byly slušnými lidmi odsouzeny.
Největším finančním výdajem v této obci byla položka za elektrizaci, která činila 140 648 korun a 87 haléřů.


1926
Na jaře se zde objevilo obrovské množství chroustů napadajíc úrodu, které pilné žactvo a dospělí s velkým úsilím sbírali.
V březnu zde sehrála jedna nejmenovaná divadelní společnost veselohru „ Krásná Holanďanka“ a v dubnu hráli utečenci z Ruska zábavný večer, který se pro velký úspěch opakoval.
V květnu se do Zásmuk vydal průvod členů sociálně demokratické strany k pomníku padlých a učinil zde zastavení s hymnou národní a písní zborovskou.
Občanu zdejší obce, panu Františku Kolaříkovi, byla povolena stavba kovářské dílny v nové ulici u sokolovny. Od té doby má obec kovárny dvě.


1927
Jednání o postavení vodovodu dospělo až k vypracování projektu a rozpočtu. O stavbě vodovodu se usnesla obecní rada a finanční komise tak, že se postaví, až bude zaručena státní subvence.Polovinu nákladů uhradí obec z běžných příjmů a druhou polovinu a umořování dluhu budou hradit spotřebitelé vody dle návrhu v projektu.
V listopadu byl zvolen starostou pan Václav Balšánek za stranu republikánskou.
Dochází k vyjednávání s okresem o vydláždění okresní silnice od váhy přes ves až na silnici státní u obecní kovárny a k usnesení obce o vypůjčení peněz na stavbu vodovodu.


1928
Nadále pokračují jednání s okresem ohledně stavby vodovodu, ale velkým problémem je finanční účast okresu. Přesto byl učiněn krok k rozhodnutí k jeho stavbě za finančního přispění ( dotací ) ministerstva zdravotnictví, zemského správního výboru a ministerstva zemědělství. Stavba vodovodu se tudíž naplánovala na jaro roku 1929.
Další aktivitou obce bylo vydláždění cesty na Hradčana opukou a přestavění mostku
v Habrovce tak, že byly odstraněny průtokové roury , na podezdívce položeny traverzy a na ně ještě betonové desky.
Od obecní váhy k pile byla zřízena dlažba z ruly.


1929
Nejdůležitějším činem obce tohoto roku bylo zřízení vodovodu. Na jeho stavbu došlo pět nabídek, z nichž byla vybrána firma ing. Františka Uhra z Peček. Veškeré přípravné práce a rozbory vody prováděla firma ing. Vladimíra Chmelíka z Prahy – Žižkova.
Dozorcem při stavbě byl zvolen pan Otakar Nehasil.
S výstavbou bylo započato 5.4.1929. Na této výstavbě se podíleli převážnou částí zdejší občané.
Byly zavedeny poplatky za vodu dle usnesení obce. Voda by se měla čerpat z pramenů v Habrovce. Konečně byla v hlavních věcech stavba dokončena a 14.10. byla prozatímním motorem spuštěna voda.
Přípojky k domům byly provedeny na vlastní náklady každého majitele. Čerpací stanice je zřízena na parcele, kterou obec získala výměnou od pana Josefa Holuba.


1930
Počasí tohoto roku bylo převážně mírné a tomu také odpovídala dobrá úroda obilí. Přesto prodejní ceny oproti loňsku značně klesly.
V obci byl obecním zřízencem ustanoven pan František Svoboda. Jeho povinností bylo spravovat elektrické sítě, domácí instalace, vybírat peníze za elektriku a vodu a vykonávat funkci obecního posla.
Objevuje se první zmínka o založení fotbalového klubu s názvem Viktoria zdejší mládeží.
24.srpna tento klub sehrál první zápas s klubem z Nučic.
 

Pokračování příště...